Deník lékařského důstojníka, hvězdné datum stosedmadvacetšestpět tečka sedm.

Uhura mi dělá starosti. To děvče si kdovíproč vzalo do hlavy, že je moc při těle, a tak už třetím dnem odmítá veškeré jídlo. Opět jsme doletěli k té neznámé planetě, co k ní posled­ního čtvrt roku létáme každý měsíc, a Jim chtěl podniknout výsadek, ale to jsem mu nepovolil, když nám tu teď může komunikační důstojník každou chvíli omdlít z hladu. Snažil jsem se jí promluvit do duše a vysvětlit, že není nic špatného na tom, když je děvče trochu boubelatější, a ona se i zdála docela poslouchat, ale pak mi asi omylem dala facku, a když jsem se probral, byla už z ošetřovny pryč.