Deník navigačního důstojníka, přídatek.

Zajistil jsem, že jsem se s pípající hračkou přece jen omýlil – slečna Uhura mi večer poukázala zvířátko, ze kte­rého byla celá tak rozněžněná. Ono tedy vypadalo dost podi­veně, bylo takové olezlé, s chlupy skoro jen na ocase, a navíc tak vzláštně kulhalo, ale ona z něj byla celá plaf, jak krásně vrní, a jenom litovala, že nemá čas si jich před odletěním po­patřit víc než jednoho, jelikož teď po vykopání a odprášení lodi bude mít práci s kalibrací antén. Slíbil jsem, že udržím tajemství a že o zvířátku nikomu neřeknu, a rozloučil se. Sulu vypnout.