Večer byl převelice překrásný. Nejprve jsme si promítali velmi poutavou instruktáž o ručních phaserech, a pak jsme si vzali nějaké piksly ze železných zásob a vydali se do simulátoru, vychutnat si astronomii a gastronomii naráz.
A tak jsme tak spolu seděli na podlaze holografické komory, krmili se a sledovali záznam hvězdné oblohy, a když padala jedna obzvláštně jasná hvězda, tak mě vzala za ruku, řekla „něco si přej“, a já si opravdu moc přál, aby si nevšimla toho malého nápisu NCC-1701.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat