Tak jsme zase na DS2 – je to takové příjemné, známé místo. Zašli jsme se podívat i za Jane Lindmanovou, co jsme se tu s ní rozloučili dva měsíce nazpátek. Jim se jí chtěl původně zeptat, jakpak se jí tu daří, když ale uviděl její výraz, rozmyslel si to. Přišla až k nám, tvářila se při tom velmi upjatě a mírně roztřeseným hlasem pravila, že pokud nechceme, aby tu někoho ubodala svým plnicím perem, tak ji vezmeme zpátky na loď, a rozhodně nebudeme mluvit o veliteli Qekh-Mlafovi. Ne dokud ona bude v doslechu. Na chvíli jsem se zamyslel a poté Jimovi doporučil, aby ji raději poslechnul; ony rány od plnicího pera se přeci jen dost špatně hojí. A kromě toho, když se zrovna neohání psacím náčiním, je to docela milé děvče.
Scotty tvrdí, že bychom ji nakonec zpátky vzít mohli, aniž by byla narušena rovnováha lodi – jen by kvůli tomu musel přerozmístit zásoby dilithia. Tedy za předpokladu, že by nějaké měl, což neopomenul připomenout. Jim ho ale uklidnil a řekl, že už počítači nařídil objednat nové. McCoy konec.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat