Jsme tu vězněni už druhý den a pomalu začínáme ztrácet nervy – nucená nečinnost nás ubíjí. Sulu rozčileně pochoduje po cele a čas od času buší hlavou do plastového okénka; Scotty si to tu pro změnu ohromně užívá, voní po levandulích a prohlašuje, že i my ostatní bychom si měli dopřát bublinkovou lázeň, pedikúru, solárium a natáčky (jejichž vyzkoušení údajně nemohl odolat, ačkoliv více než on je patrně ocení přítomné dámy). Přítomná praporčice z Chekovova týmu po něm zle loupla očima a poté se opět otázala, kdy už konečně dojde na ten boj muže proti muži.
Vysvětlil jsem jí, že existují úkoly, jež nelze řešit násilím, a že teď bychom se měli ubírat spíše cestou diplomacie, vyjednávání a lsti. Nato se dveře cely otevřely, vstoupil urostlý strážný, udeřil Sulua do nosu a oznámil, že zítra pro pobavení Velkého Toltoka budeme předvádět své síly v boji muže proti muži.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat