Milý deníčku, dnes jsem si zlomila vlásenku; tu malou, s beruškou. Alespoň už se pan Chekov dostal pryč z můstku, a doktor McCoy pryč z kantýny. Zámek se mi sice odemknout nepodařilo, ale po půlhodince kopání ovládací panel přece jen povolil. To víš, na internátní škole člověka naučí.
A s tou beruškou to taky nebude tak zlé. Pan Scott slíbil, že co nevidět zahájí opravy, nemělo by mu to prý trvat déle než pár hodin. Trošku mě teď z těch vysokých kopů bolí kyčel, asi se ještě před spaním zaskočím protáhnout na rotopedu. Třeba tam potkám Sulua. Ehm. A nebo třeba taky ne. Uhura konec.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat