2008-02-19

Kapitánův deník, hvězdné datum stosedmadvacetnulapět tečka sedm.

Čelní štíty jsou na čtrnácti procentech, pravé na padesáti, levé a zadní na devadesáti. Vyskytlo se několik menších požárů na palubách jedna, dva, pět a dvanáct, v dělové sekci vytekla dvě fotonová torpéda a pravá warpová gondola se zasekla do skály až po nosník. Čelo primárního talíře je zaryto do země po sektory A2 a B2, naštěstí minulo žulový masiv. Máme čtyřicet sedm raněných, Kostra ale tvrdí, že se jedná vesměs o zranění lehká až střední.


Když Sulu viděl, jak na plný impuls vstupujeme do atmosféry Procyonu V,V, vyjekl, že to asi není ta nejsprávnější planeta, že tohleto asi bude šestka, a V,V bude ta menší modrozelená planeta vlevo. Vyletěl jsem z křesla, srazil Sulua na zem, skočil za jeho konzoli a ještě ve stratosféře strhnul loď doleva. Štítům vepředu a na pravé straně tření o atmosféru nedělalo nejlépe, ale následné nouzové přistání na povrchu Procyonu V,V taky vydržely. Nejspíš tomu budu říkat Kirkův manévr.

Žádné komentáře: