Letíme warpem 7 a rychle se blížíme k soustavě Procyonu. Sulu se tváří čím dál tím nervózněji, krčí se ve svém křesle a neustále po mně nenápadně pokukuje. Kromě toho taky pokukuje po Uhuře, ale to za prvé nedělá nenápadně, a za druhé to dělá vždycky. Zajímalo by mě, co se mu honí hlavou.
Vzpomněl jsem si, že jsme nevymalovali můstek, jak jsem měl v plánu.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat